v29968_petrin

Bobkový list vám doporučuje kopec Petřín a jeho okolí

Asi každý z vás  ví , kde je kopec jménem Petřín. Kopec Petřín je v Praze (pro ty , kdo nevědí). Hodně se tam konají různé oslavy a je tam i známá Petřínská rozhledna. Náš cestovatel Jan Mapa se tam sám vydal :

 

Kopec Petřín a jeho okolí 

Do Prahy jsem vyrazil po obědě , ale přijel jsem asi tak v půl třetí (na dálnici zase byly zácpy). Zaparkoval jsem u známého gymnázia na Hradčanech , gymnázia Jana Keplera (na Hradčanech to mám nejradši). Potom jsem šel na Petřín. Cestou jsem potkal ještě takové rytířské oslavy , klání a různé boje , co se na Petříně konaly. To rytířské stanoviště však na Petříně bylo od čtvrtka 7. května do neděle 10. května. Byla zrovna neděle 10.května. Já jsem tam však nešel. Chtěl jsem se podívat na něco , co je na Petříně už od 19. století. Je to Petřínská rozhledna. Hned jsem si koupil vstupné (rodinné vstupné stojí 300 Kč). Vylézt nahoru nebylo zas tak těžké. Jenom tam trochu foukalo. nahoře však máte krásný výhled na celou Prahu. A co je nejlepší , že tam jsou dvě schodiště. Jedno schodiště vede nahoru a jedno dolu. Takže se tam lidé nemůžou srazit. Je tam to i docela prázdné. V půlce toho schodiště jsou i lavičky k odpočinku. Celá Petřínská rozhledna je dlouhá 60 metrů. Na Petřín jede i lanovka. Pod rozhlednou jsem stihl taky nějaké kouzelnické představení (já mám kouzelníky moc rád). Moc se mi líbilo. Kopec Petřín je hezká přírodní rezervace , všechno to tam kvete a na první máj se tam pod stromy scházejí a líbají milenci. Je tam také socha slavného romantika a obrozence Karla Hynka Máchy. Je to moc hezké místo. Dole pod Petřínem je cukrárna se zmrzlinami různých druhů (já jsem samozřejmě neodolal a hned jsem si dal). Dal jsem si jeden kopeček vanilkový a jeden kopeček pistáciový zmrzliny. Šel jsem potom pod Petřínem a šel jsem i kolem Americké , Německé a Švédské ambasádě. Ambasáda je vlastně dům ve kterém bydlí lidi různých národů a má svého velvyslance. Potom jsem zamířil k autu a odjel. Vrátil jsem se asi tak v půl páté a ještě jsem se stihl kouknout na hokejový zápas Česko – Německo. Nad Německem jsme vyhráli 4 : 2. Moc se mi ten výlet líbil (a ten hokej se mi také líbil). 250px-PetrinObservationTower

HPE2f58e1_Tajupln_ostrov

Knihovna Bobkového listu vám doporučuje knihu Tajuplný ostrov

jméno knihy : Tajuplný ostrov

spisovatel : spisovatel originálu je Jules Verne. Tuto knihu však převyprávěl do srozumitelnější podoby Ondřej Neff.

ilustrátor : Zdeněk Burián (Ilustrátor i slavných Lovců mamutů od Eduarda Štorcha)

 

Kniha sama o sobě : Kniha Tajuplný ostrov je o tom , že v Americe v 19. století zuřila válka. 5 válečných zajatců se svým psem Topem  se rozhodlo sestavit balon a odletět ze zajetí. Byli to : inženýr Cyrus Smith , vydavatel New Yorských novin Gedeon Spilett , námořník Pencroff se svým synem Harbertem a sluha Cyruse Smitha Nab. Ve chvíli kdy vylétli , zasáhla je bouře a strhla balon až na neznámí ostrov , který později pojmenovali podle Amerického prezidenta Abrahama Lincolna Lincolnův ostrov. Takhle nějak Lincolnův ostrov vypadá :

to

 

Trosečníci si začnou říkat kolonisté a zabydlí se v žulovém domu v podzemí. Je to vlastně taková jeskyně , kterou vyhloubili při prozkoumávání takzvaného Grantova jezera. Na ostrově si potom udělají pole , farmu , vylepší si svůj žulový dům (žula je když tak hornina,  kdyby někdo nevěděl , ale já si myslím , že to víte) a postaví si loď. Na ostrově je však plno tajemství. Největší tajemství však je : jsou na ostrově  opravdu sami ? Několik důkazů dokazuje že ne. Proč tedy při jídle masa se zakousne Pencroff do masa a zub mu zlomí olověná kulka v mase ? Proč najdou na pobřeží takovou bednu ve které jsou různé nástroje a přístroje ? Rozluštění těchto otázek nakonec kolonisté najdou na konci knihy. Jednou také najdou láhev ve které je  papír a na papíru je napsáno : Trosečník Ostrov Tabor. Kolonisté nasednou do své lodi a plují na ostrov Tabor. na Taboře najdou zničený dům , prasata , kozy , krávy a pole. Žádného člověka však nenašli. Potom však pošlou Harberta na pole nasbírat nějakou zeleninu a Harberta přepadne nějaký divoch a málem ho zabije. Harbert však začal křičet a přiběhl Pencroff a Spilett a zadrží toho divocha. Ten divoch má zuby jako nějaká šelma a je porostlí chlupy , ale má lidské oči. Přivezou ho na Lincolnův ostrov a vyléčí ho a on jim uteče. Potom se však vrátí. Můžete si ji přečíst a zjistíte více.

 

pro koho je tato kniha : pro děti , co milují dobrodružství

od jakého roku je tato kniha : od  9. do 14. let

Kolik hvězdiček dává bobkový list této knize (maximum je 5 hvězdiček) : Bobkový list dává této knize 5 hvězdiček. Moc se mi líbila. HPE2f58e1_Tajupln_ostrov

or_2-zvirata-trenink-zvirat-v-zoo-praha-lemur

Bobkový list vám doporučuje výlet do Zoo Praha

Zoo Praha je jedna z nejlepších zoo v Evropě a náš cestovatel Jan Mapa to může dokázat. Vydal se tam v sobotu 2.5. s rodinou. Více už poví Honza :

 

Zoo Praha 

Do Zoo Praha jsem se vydal ráno v 10 : 00. Na Dálnici však zase byly zácpy (nic neobvyklého). Do zoo jsem dorazil v 10 : 30 a nebyl jsem první. Koupili jsme si vstupenku a koupili jsme si i plánek zoo (byl jsem tam poprvé). Takhle nějak plánek zoo asi vypadá.

 

MAPA_ENG 2013V02_vyrazeni.indd

Do pražské zoo vedou dva vchody. Jeden je nahoře a druhý je dole. Zoo Praha je také rozdělena na dvě části. Jedna je nahoře a druhá dole. Nahoře jsou většinou takové pláně a různá zvířata , co žijí v Africe. Dole jsou různí ptáci a terárium a kočkovité šelmy. Vstupné do zoo stojí na dospělého člověka je 200 Kč. Na Děti od 3 do 15 let 150 Kč a pro studenty také 150 Kč a rodinné vstupné (dva rodiče a dvě děti) je 700 Kč. Děti do 3 let mají vstup zdarma. Můžete si koupit i permanentku na celý 365 dní a ta permanentka vás vyjde na 1800 Kč. Já jsem tedy zaparkoval nahoře a koupil jsem rodinné vstupné. Děti jsem zatím s manželkou zahnal na hřiště a konečně jsem byl sám. Nebudu vám říkat , co přesně jsem vyděl , ale můžu vám říci , že tato zoo od roku 2012 vypustila do volné přírody 15 koní Převalského , kteří už ve volné přírodě prakticky vyhynuli. Potom je i nahoře taková rozhledna na kterou můžete vylézt (POZOR , schody jsou strmé) a kouknout se na celou Prahu. Zoo Praha se nachází na dohled fotbalového stadionu Pražské Dukly a u parku jménem Stromovka. Dolů potom můžete jet lanovkou , nebo to hezky sejít pěšky. Já nejsem z cukru a šel jsem dolů pěšky. Když jdete dolů , jsou tam Gočárovy domy a je tam i restaurace. Potom je tam i cesta do minulosti. Hodně tam jsou obchody se suvenýry a s jídlem takže se nebojte , že budete mít hlad. Dole je potom pavilon kočkovitých šelem a terárium. Také tam jsou takzvané Mokřany , kde si můžete prohlédnout ptáky. Zrovna tam mají jeden ohrožený druh ptáka jménem Člunozobec , který je velice ohrožený. Je tam i hodně hřišť a pavilon Gaviálů. Je tam i terárium s hady a ještěrkami a na závěr dětská zoo. Moc se mi tam líbilo a jsem rád , že mám tak hezkou zoo blízko. Zoo Praha si také prošla nějakýma povodněmi , ale už se z toho zotavila.

1085113_zoo

641174

Bobkový list vám doporučuje na výlet ukázku animace filmu Malá z rybárny

Bobkový list vám doporučuje na výlet ukázku animace filmu Malá z rybárny. Koná se to na Malostranské besedě (na Malé straně v Praze) a ukazuje to jak se animoval jeden český animovaný film Malá z rybárny. Náš cestovatel Jan Mapa se tam vydal. Více už řekne on :

 

Ukázka animace filmu Malá z rybárny 

V sobotu 25. dubna jsem se vydal do Prahy na takový zajímavý výlet na ukázku animace českého filmu Malá z rybárny. Autem jsem normálně přijel do Prahy (dálnice byla strašně ucpaná). Zaparkoval jsem na Hradčanech a šel jsem až na Malostranskou besedu , kde se ta výstava konala. Na začátku byla hned pokladna. Zaplatil jsem (na jednu osobu to vyjde asi 100 KČ a rodiné vstupné stojí 300 KČ) a šel jsem dál. Na začátku vám dají ještě takové pexeso s postavičkami filmu malá z rybárny. Mají tam takovou televizi na které se můžete kouknout o čem je ta Malá z rybárny (mají to tam v Češtině a v Angličtině). Potom tam je ukázka nějakých budov a míst kde se ten film odehrával. Potom tam je i vstup do takové komnaty a tam zmáčknete takovou páčku a ukáže se vám čarodějnice ( lekl jsem se tak , že jsem z toho málem dostal infarkt). Na počítači tam jsou i nějaké hry. Ty hry jsou však na vaše ruce (něco jako Kinect na XBOXU). Je tam i televize na které jsou různé kreslené či animované filmy. Také tak jsou rybičky ze sádry , které si můžete vymalovat a odnést domů. Nejlepší však na tom je , že tam v takové místnosti máte několik věcí a postaviček a vy si můžete zahrát na animátora a z těch postaviček udělat krátký animovaný film. Normálně si představte , že 24 snímků je vlastně 1 vteřina toho filmu. Celý ten film Malá z rybárny trvá 76 minut a dělalo se to 3 roky. Když to zanimujete , musíte tam zadat e-mail a oni vám to prý pošlou po e-mailu. Moc se mi to líbilo a když jsem odcházel , dal jsem si zmrzlinu a prošel se na Petříně. Moc hezký výlet to byl. Ten film Malá z rybárny má vyjít někdy v květnu. Tady máte když tak ukázku toho filmu.

2310760-img-sport-hokej-extraliga-finale-litvinov-trinec-radost-pohar-martin-rucinsky

Hokejová Tipsport extraliga zná svého vítěze

Hokejová Tipsport extraliga zná svého vítěze. Tím vítězem je malinké město na severu Čech jménem Litvínov (hokejový klub se jmenuje HC Verva Litvínov). Litvínov se dostal do play-of a do čtvrtfinále. Ve čtvrtfinále se utkal s Pardubicemi a porazil je. napřed si však musíme vysvětlit (pro ty z vás co to nevědí) co to je to play-of :

 

Co je Play-of 

V extralize bylo vybráno 6 nejlepších  týmů , aby hráli proti sobě play-of. Vždycky když jeden tým vyhraje proti tomu druhému 4 zápasy , postupuje a ten druhý z play-of vypadává. Je napřed čtvrtfinále kde hraje 6 týmů. Potom je semifinále kde hrají 4 týmy proti sobě a potom je finále a to už proti sobě hrají dva týmy.

 

No a Litvínov vyřadil ve čtvrtfinále Pardubice a v semifinále Kometu Brno. Postoupil tedy do finále. Jeho soupeř byl Třinec (celým jménem HC Oceláři Třinec). Třinec je  město na severu Moravy. Oceláři proto , že v Třinci jsou známé železárny. Třinec porazil ve čtvrtfinále Mladou Boleslav a v semifinále Spartu Praha. A tak se utkaly tyto dva týmy ve finále. Začátek Litvínov zvládl parádně. Ještě si řekneme brankáře obou týmů. V brance Litvínova byl Pavel Francouz. Pavel Francouz byl jeden z nejlepších brankářů extraligy. V brance Třince byl napřed ne o moc horší Šimon hrubec , ale po dvou prohraných zápasech tam místo něho dali Slováka Petera Hamerlíka. Hamerlík podle mě chytal výborně. Litvínov tedy vyhrál dva zápasy za sebou. Stav série byl tehdy 2 : 0 pro Litvínov. Třinec se zmohl a vyhrál jeden zápas těsně 1 : 0. Stav série tedy byl 2 : 1. Potom však Litvínov vyhrál další zápas a udělal si dva mečboly. V dalším zápase to bylo Hodně napínavý více nám už řekne komentátorka sportu bobkového listu Anna Mikrofonová :

 

V první třetině vstřelil do prázdné branky Petera Hamerlíka gol obránce.

Tento náskok si Litvínov udržel i druhou třetinu , kde trefil tyčku.

36 sekund před koncem zápasu (kdyby Litvínov tento zápas vyhrál , vyhrál by celou hokejovou extraligu) se náhle stala chyba a jeden útočník krásně bekhendem vstřelil gol do branky. Francouz se za tou střelou jen ohlédl.

Zápas dospěl do prodloužení.

V prodloužení ještě dorážel jeden Litvínovský hráč a Hamrlíkovi vypadl puk z náručí a zastavil se na čáře. Rozhodčí však gol neuznali.

Zápas dospěl do samostatných nájezdů a v nich vyhrál Třinec a vyhrál 2 : 1.

 

Stav série byl tedy 3 : 2. V Litvínově se hrál další zápas. Tam Litvínov prohrál s Třincem 6 : 3 a stav série byl vyrovnaný. No a pak přišel ten napínavý zápas v Třinci. Anna Mikrofonová nám o něm řekne více :

 

V první třetině byl Litvínov pod velkým tlakem Třince. Erik Hrňa z Třince trefil tyčku.

Potom však po krásné spolupráci  Litvínova vstřelili gol.

Bylo to napínavé , ale Frncouz se nedal prostřelit.

Na konci zápasu Třinec odvolal brankáře.

Po krásné přihrávce Viktora Hubla se trefil jeden hráč z Litvínova.

Litvínov tedy vyhrál zápas 2 : 0 a vyhrál Masarykův pohár.

Po 56 letech vyhrál Litvínov konečně pohár.

Doma potom slavili.

Litvínov vyhrál i díky skvělému brankaři Pavlu Francouzovi.

 

https://youtu.be/QYTmJVia0S8

 

 

1159669745

Bobkový list vám doporučuje dovolenou na Šumavě

Bobkový list vám doporučuje dovolenou na Šumavě. Asi každý ví , kde je pohoří Šumava a jak je krásné. Náš cestovatel Jan Mapa se tam na víkend vydal. Více už poví Honza :

 

Víkend na Šumavě 

V sobotu 18.dubna ráno jsem vyrazil i se svou rodinou na Šumavu. Řídila samozřejmě manželka (nic neobvyklého). Na Šumavu jsme dorazili tak v jednu hodinu odpoledne do penzionu jménem st. leonhard na západě Šumavy. Vybalili jsme kufry a hned jsme se vydali na procházku. Krajina okolo penzionu je překrásná. Je tam taky plno stezek a jsou tam vysoké hory. Ta stezka po které jsme šli byla k nějaký medvědí kapli a všude tam byly značky a poučné mapy. Jinak to byla překrásná stezka. Došli jsme až do cíle. Do medvědí kaple. Tam prý přepadl medvěd jednoho pána a ten ho holýma rukama zabil a nechal tady vybudovat kapli. Medvědi však na Šumavě dávno nejsou. Lidé je pronásledovali a nakonec v 19. století vyhubili. Děti jinak jeli na koloběžkách (mám kluka a holku) a my jsme šli pěšky (já mám moc rád chození pěšky). Potom jsme přišli do penzionu. Penzion st. leonhard vypadá nějak takhle.

 

full_soubor_P1050202-1

 

Tento penzion je zaměřený hlavně na koně a mají tam i stáj a pastviny. Taky tam je dětský hřiště. Jinak večeře byla výborná. Dal jsem si špíz z hranolky a děti si daly palačinky. Mají tam i rybičky , hernu a hezké pokoje. Ty pokoje mají i balkon. Nedaleko penzionu je i rybník. Druhý dne jsme se tam šli podívat. Na vodě jsou ještě žabince , ale už se připravuje na léto a na koupání. V penzionu nebylo moc lidí , protože nebyla hlavní sezona. Ta je vždycky v létě a v zimě. Potom jsme se šli projít a děti si hrály na hřišti. Potom jsme začali balit a připravovat k odjezdu. Cesta trvá přibližně dvě a půl hodiny (my jsme zrovna chytili zácpu na silnici takže jsme se vrátili ve tři hodiny odpoledne. Mě se výlet na Šumavu moc líbil a doporučuji tam jet v létě.

large (1)

Hororový speciál Bobkového listu – Jack Rozparorovač

VAROVÁNÍ : neručíme za to , že se budete bát a nebudete chtít jít v noci na záchod a počůráte se.

 

Tichými ulicemi Viktoriánského Londýna (Viktoriáni byla jedna vládnoucí rodina) roku 1888 se blíží chlap v černém kabátu a černém cilindru s dýkou v podpaždí a hledá další oběť. I když Jack Rozparovač má na kontu jenom 6  vražd , je i tak doposud nejznámější vrah v dějinách. Zabíjel v noci bez povšimnutí. Buď napadal na ulici , nebo se do domu dokonce vloupal ( v té době nebylo tWhitechapel_Spitalfields_7_murdersěžké se dostat do cizího domku) a zabil oběti při spánku. Všechny oběti Jacka Rozparovače byly ženy. Asi je neměl rád. Tady máte kdyžtak mapku tehdejšího Londýna a červená místa jsou místa na kterých vraždil. Někteří lidé se dokonce domnívají , že to mohla být i žena. Že by Jackey Rozparovačka ? To nikdo neví. Sérií vražd vyšetřoval inspektor Frederick Abberline. Nikdy však policie padoucha nevypátrala. Vždycky se jim však na policejní stanici dostal dopis a na něm podpis Jack Rozparovač. Takhle tedy vstoupilo jméno Jack Rozparovač do dějin. Policie měla hodně podezření , nikdy však doopravdického padoucha neodhalila. Když však nacházeli těla obětí , byla rozpáraná. Některá dokonce neměla přirození (pohlavní orgány). Pachatel tedy musel mít lékařské znalosti a hodně se i domnívali jestli to nebyl někdo z královské rodiny. Největší podezření bylo na jednoho ševce a když se utopil v řece , vraždy skončili. O neznámém vrahovi bylo napsáno spoustu knížek. Dnešní technologie pořád odhaluje kdo byl ten Jack Rozparovač. Já věřím že s pomocí nejmodernější technologie to vypátrají. Jack Rozparovač už stejně dávno zemřel.

 

300px-Trafalgar1

Horatio Nelson – bitva u trafalgaru

Horatio v minulém článku dobyl Kodaň (město v Dánsku) a dobyl tak dalšího slavného vítězství. Tentokrát se však mělo bojovat u Mysu Trafalgar. Měli se tam střetnout Francouzi a Španělé proti Angličanům (bylo to vůči Angličanům nefér). Horatio byl na své vlajkové lodi Victory  (Vítězství). Jeden z důstojníků mu řekl „admirále Nelsone , Nechcete si sundat tu blyštivou uniformu a vzít si radši nějaký modrý kabát ? Mohli by po vás nepřátelé střílet.“ Horatio však řekl , že na převlékání je už pozdě. Psal se 21. říjen roku 1805 a blížilo se poledne. Skvělí čas na to , aby začala …….

TrafalgarBattle

Bitva u Trafalgaru  

Takhle nějak vypadal plán bitvy (obrázek vpravo).

Horatio se svou lodí Victory vjel hned do útoku.

zaútočil na dvě Francouzké lodě.

Někdo však rozbil kormidlo na lodi Victory a špatně se řídí.

V té bitevní vřavě zaútočí na Victory Španělská loď.

Horatio si to chválí jak všechno probíhá podle plánu.

Na stěžni jedné nepřátelské lodě uvidí ostrostřelci Horatia.

Poznali ho podle jeho uniformy (měl si ji radši sundat).

Jeden z nich vystřelí a kulka letí až do Horatiovi páteře a prorazí mu ji.

Horatio padá k zemi.

Ještě však dýchá a poručuje svým důstojníkům , aby mu dali pře obličej kapesník.

Ostatní by si ho hned všimli a přestali by bojovat.

jeden kluk si ho však všiml a vykřikl “ Támhle je lord Nelson s kapesníkem na obličeji.“

Položili Horatia na postel a věděli (on to také věděl) , že už mu zbývá jenom chvíle života.

Ještě řekl „Polibte mě Hardy (Hardy byl jeden důstojník , kterého měl Horatio rád)“.

Hardy se sklonil a políbil mu tvář.

Horatio ještě uslyšel jak palba ustála a věděl že Angličané vyhráli.

Ještě stačil říci „Díky bohu , že jsem vykonal svoji povinnost“.

Přibližně v půl páté , tři hodiny poté co ho kulka zasáhla , Horatio zemřel.

 

Emma zemřela brzy poté a Horatia se provdala za faráře a dožila se věku 81 let. To už je však jiná doba. Bitva u Trafalgaru byla jedna z posledních bitev s loďmi co mají plachty. Potom už pokračovala éra páry. To už je však jiný příběh.

 

 

 

 

V této knize se můžete o Nelsonovi dozvědět více. large

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

eebfcd1ceb925932140f86034109ac92

Bobkový list vám doporučuje Podivuhodné cesty Julese Verna

včera 4 . dubna dostal náš cestovatel Jan Mapa lístky do Národního divadla na představení Podivuhodné cesty Julese Verna. Napřed by jsme si však měli říct kdo byl Jules Verne ( celým jménem Jules Gabriel Verne).

 

Jules Verne ( narození : 8. února 1828 ve Francii  , smrt : 24. března 1905 ve Francii) 

Jules Verne ( čti Žil Vern) se narodil roku 1828 na jednom ostrově ve Francii. Určitě všichni ho znají jako senzačního spisovatele různých románů. Tady máte seznam knih , které napsal (samozřejmě jich napsal mnohem více , ale tyhle jsou hodně oblíbené) :

 

20 000 mil po mořem

Cesta kolem světa za 80 dní

cesta do středu země

Tajuplný ostrov

Tajemný hrad v Karpatech

Dva roky prázdnin

 

Toto byly asi nejznámější knihy , které Jules Verne napsal a hodně je četli vaši rodiče. Jules by určitě napsal i více knížek , ale zemřel 24. března 1905 ve Francii. Bylo mu 77 let.

 

No a proto bylo vymyšleno takové představení v Národním divadle. Více už řekne Honza Mapa :

 

Podivuhodné cesty Julese Verna 

Představení mělo začít v 5 : 00 odpoledne. Tento čas mi krásně vyhovuje. Přijel jsem však o hodinu dříve a tak jsem se ještě toulal po Praze ( to víte , já jsem se narodil v Českých Budějovicích a moc Prahu neznám). Potom jsem se ještě zúčastnil čokoládového festivalu v nedalekém nákupním centru. Potom jsem si dal zmrzlinu a šel jsem pomalu k Národnímu divadlu. Zmrzlinu jsem cestou stačil dolízat. Šel jsem tedy do divadla a tam mě přivítal kámoš , který pracuje v divadle. V pět hodin představení začalo. Neřeknu vám  o čem to bylo , protože byste to věděli , ale můžu vám ukázat video na to představení. Mluví se tam , někdy i tančí a odehrává se to na nové scéně v Národním divadle. O přestávce tam když tak prodávají trička s obrázky Podivuhodné cesty Julese Verna a taky připínáčky s obrázky Podivuhodných cest Julese Verna. Moc se mi to líbilo. představení trvá dvě hodiny. Když už byl konec , šel jsem k autu a odjel domů  (zase do Českých Budějovic. Byla to pěkná dálka). Moc to představení doporučuji a více se můžete kouknout na internet.

 

 

BHC0286

Horatio Nelson – těžké časy

Horatio zatím žil v Neapoli. Domů však Fanny psal hodně dopisů. Dopisy zněly nějak takto :

 

Doufám , že jednoho dne budu mít to potěšení představit ti lady Hamiltonovou. Je to jediná z nejlepších žen na světě. Má šlechetnou duši. Dělá svému pohlaví čest ……………… a další věci kolem lady Hamiltonové.

 

Fanny z toho moc šťastná nebyla (to se jí nedivím) a její syn také ne. Horatio však z Emmou žil dál a dál až kolem nich začali kolovat drby o tom že jsou do sebe zamilovaní. Scházeli se tajně v parku každou noc. Panu Williamovi Hamiltonovi (manželovi Emmy) to bylo tak nějak jedno. Víc se radši zajímal o své staré vázy. Francouzi si to však zatím nenechali líbit a hned vpadli do Itálie. Napřed dobyli Řím. Potom však táhli k Neapoli , kde sídlil král a královna (král Ferdinand a královna Marie Karolína). Královna Marie hned přikázala svému Ferdinandovi , aby jel Řím vysvobodit. Ten byl ale veliký srab a radši se věnoval chytáním a prodáváním ryb. Manželku však poslechl. nebyl to však dobrý vojevůdce , proto si pozval Rakouského vojevůdce a přikázal mu , aby jel dobýt zpět Řím a byl úspěšný. Hned to jel oznámit králi. Zatím však Francouzi Řím vybojovali zpět a postupocvali dál a dál k Neapoli. Když už šlo do tuhého , rozhodl se Ferdinand utéct. Ještě před útěkem si toho však všimli a řekli mu :

 

Neodpovídej nám , že jsi zbabělec.

 

Ferda byl však srab , proto se rozhodl utéct do města Palerma. vzal sebou královskou rodinu , Horatia , Emmu a sira Williama Hamiltona. Vypluli tedy večer z přístavu lodí. Cesta však nebyla klidná , protože :

 

Princ Kartel Abert , nejmladší dítě královny , dostal křeče.

Sir William se schoval ve své kajutě s dvěma nabitými pistolemi a říkal „Utopit se nehodlám.Jakmile se loď začne potápět , zastřelím se.“

 

Nakonec tedy na druhý svátek vánoční dojeli do Palerma. Zatím Neapol oblehli Francouzi. Horatiovi však čas v Neapoli ubíhal a brzy měl jet domů. Vzal sebou domů Lady Hamiltonovou. Doma ho hned vítali jako vítěze. Potom když však přijel domů s lady Hamiltonovou , Fanny z tho moc nadšená nebyla. Nedávno potom se na Horatia rozzlobila a rozvedla se s ním. Kolem Horatia se zase začali šířit drby a další pitomosti a Horatio , který se ještě nedávno považoval jako vítěz tak se hned považoval jako zbabělec. I lady Hamiltonovou neměli moc rádi říkali , že je :

Je nestoudná , drzá , hrubá , domýšlivá a marnivá.

Pije nezvykle moc šampaňského.

Je to nejtlustší žena , jakou jsem kdy spatřil.

 

To asi nevěděli že Emma čeká s Horatiem dítě , proto byla tak tlustá. Dříve však když měl muž dítě s ženou s kterou se ještě nebral , tak to bylo hodně blbý. Potom mu však dali další rozkaz , aby už konečně šel plout na lodě. Horatio tedy musel , ale s Emmou si psal dopisy. Když byl Horatio na lodi , dostal jeden dopis o tom že se jim 5. února roku 1801 narodila holčička. Rozhodli se tedy  , že by se jmenovala Horatia. Přijel do Londýna a hned jel se kouknout Na Horatii. Říkal , že :

 

Hezčí dítě ještě žádní dva lidé nezplodili.

 

Horatio se však dlouho , že je otcem neradoval. Dostal rozkaz , aby jel do Dánska a dobyl Kodaň (hlavní město Dánska). Horatio tedy jel a hned zavelel k útoku a tak začala další velká bitva

 

Bitva u Kodaně

Nebylo to lehké se tam dostat. Z pevniny na Horatia stříleli děla. Několik lodí uvázlo i na mělčině ( bohužel , všechny byly Britské), Horatio tedy zavelel zaútočit na vlajkovou loď flotily jako u bitvy u Nilu ( o bitvě u Nilu si můžete přečíst v článku Horatio Nelson – bez paže). Dánové se však nedali a stříleli na Britské lodě ( co jiného by dělali). Nakonec Horatio zničil nějaké Dánské lodě a dosáhl tak dalšího vítězství. některé Dánské lodě i zajal. V Anglii si zase získal oblibu.

 

 

 

ximage1182263868.jpg.pagespeed.ic.iG4N2pzmPa

Horatio Nelson – bez paže

Poté co Horatio vyhrál bitvu se Španěly a zajal dvě Španělské lodě , dostal se mu nový rozkaz. Měl se svou flotilou zaútočit na Tenerife , jeden z Kanárských ostrovů. Jeho syn chtěl jet s Horatiem taky , ale Horatio řekl :

 

Tvá matka mě zabije jestli oba dva přijdeme o život.

 

Horatio se vždycky před bitvou bál že umře (Fanny by ho však zabít nemohla , protože by byl už mrtví). Na Tenerife byla zrovna jedna Španělská základna. Hned v noci Anglická loď zakotvila u břehu tak aby ji neviděli a potom vyslala čluny plné vojáků aby dobyli tu základnu. Horatio byl na jednom z nich. Horatio chtěl hned zavelit k výpadu a útoku. Dříve se mu to hodně dařilo používat takovou metodu. Trochu však podcenil Španěly a ti hned čekali u hradeb a hned na čluny stříleli. Plno člunů zničili a stovky vojáků zabili. Horatio však jel ve svém člunu dál a dál , dokud ho do ramene nezasáhla střela. Bolelo to moc to ano. Horatio trochu zasténal. Pořád však jel vpřed ( asi chtěl dodat morálku a odvahu svým vojákům). Vojáci však rychle otočili čluny a jeli k lodím i s Horatiem , který byl těžce zraněný. Na lodi mu to hned ošetřili. Dobytí slavilo stejný neúspěch jako v džungli. Zemřelo několik vojáků jen kvůli rozkazu Horatia a bylo zničeno několik člunů. Po několika dnech však doktoři rozhodli že musí Horatiovi ruku amputovat (useknout aby nevznikl zánět). Tak přišel Horatio i o paži. Napoleon zatím udělal takoví fígl že jel do Egypta  kde se vylodil s armádou , ale lodě poslal někam jinam. Když se to doneslo Horatiovi , hned plul do Egypta. Přijel však ve správný čas. Zrovna se Anglické a francouzké lodě střetli na řece Nilu. A tak začala další napínavá bitva Bitva u Nilu. Několik Anglických lodí však uvízlo na mělčině. Jinak ostatní lodě na sebe hned začali střílet. Anglický námořníci jsou však lepší než Francouzký námořníci. Nebylo to však lehké. Horatio zaútočil na vlajkovou loď (největší loď flotily). Bitva zatím byla v plném proudu a to byl už večer. Najednou se stalo něco unikátního. Nějaké dělo Anglické lodi vystřelilo na Francouzkou vlajkovou loď a to způsobilo oheň. Lodě byli v té době většinou ze dřeva a tak to rychle hořelo. Oheň se šířil do podpalubí až nakonec dorazil k úschovně střelného prachu. Stačí jediná jiskra ohně a loď celá vybuchne (když se dostane oheň do kontaktu se střelným prachem). To se taky stalo. Mnoho lidí umřelo při tom výbuchu. Kousky lodě létali sem a tam. Když to Francouzké lodě viděli , hned se vzdali. A tak Horatio vyhrál další bitvu a povýšili ho na kapitána. Celý svět jásal. V Anglii se hned prodávali obrazy Nelsona a jedna majitelka hospody pojmenovala svou hospodu U Nelsona. Celý Londýn jásal. Dokonce když jeden sluha chtěl tuto zprávu donést králi , zaútočil na něj na cestě loupežník. Když však slyšel ce chce říct králi , řekl :

 

Já sice jsem nelítostný loupežník , ale jsem nelítostný loupežník Britský ! Sláva Nelsonovi !

 

a nechal posla jít. Horatio zatím dorazil do Neapole. Tam ho taky vítali a hned mu uspořádali ples. Na plese byla i Emma Hamiltonová Horatiova stará známá. Líbila se jí moc Horatiova statečnost a na plese i pro něj složila píseň. Horatiova syna však museli vyvést od plesu , protože křičel , že Horatio flirtuje z Emmou. Horatiovi se Emma také líbila , ale byl už ženatý. Scházel se s ní však o samotě v parku. Po době se ukázalo že jsou do se zamilovaní.

images

Horatio Nelson – dospělost

V minulém článku jsme si něco řekli o dětství Horatia Nelsona (pokud jste to nečetli tak vám doporučuji napřed se kouknout na to a pak na tenhle článek).

Nelsona tedy povýšili na poručíka roku 1777 (hezké číslo) a hned se zase vydal na lodě. Tentokrát však sloužil při bitvách. Zrovna jel spolu s kapitány dobýt jednu Španělskou základnu v Jižní Americe. Mise však neuspěla , protože :

 

Čluny pořád najížděly na mělčinu.

Vojáky kousali komáři , pijavky a jedovatí hadi.

Když konečně k hradu dojeli , doporučoval Horatio rychlý frontální útok , velící důstojník však nesouhlasil.

Vojáci , které vyslali , aby dobyli kopec za hradem , se nemohli prosekat hustou džunglí.

Na zpáteční cestě zaútočil na jednoho vojáka jaguár.

Horatio pomáhal s přípravou děl k ostřelování hradu – jenže došlo střelivo.

Z pobřeží poslali posily …. ty však přišli o většinu zásob poté , co se jim převrátil člun.

Vojáky začaly kosit úplavice ( nemoc po které máte strašné průjmy a je smrtelná) a malárie (nemoc , kterou přenáší komár a je smrtelná)  ……. a když už si všichni mysleli že nic horšího se nemůže stát , začalo pršet.

 

Horatio sám onemocněl horečkou a tak se vrátil domů.  Po několika dnech však měl plout na Jamajku. Na  Jamajce si taky našel svou první manželku Fanny Nisbetovou , která bydlela ještě se svým synem v jednom hezkém a luxusním domku. Horatio se do ní zamiloval a ona do něho taky. A tak se vzali. Horatio však chtěl zpátky do Anglie a proto si vzal Fanny sebou. tam si však našli jeden barák v Londýně v jedné smradlavé uličce. Potom však měl hned odplout do Neapole (Neapol je město v Itálii) kde vládl král Ferdinand a královna Marie Karolína. Horatia tam poslali  proto , aby tam hlídal. Francouzi totiž s vůdcem Napoleonem Bonaparte se chystali na invazi do Itálie a hlavně do Neapole. Tam se horatio seznámil s Emmou Hamiltonovou manželkou jednoho sběratele vaz.  Roku 1778 mu však zemřel jeho strýc Maurice. Jednou při obléhávání ostrova Korsika (která už se proti Francouzům vzbouřila). mu však při střílení z děla mu však do oka nešťastně vlétla tříska. Oko si musel obvázat , ale už nikdy nevidělo. Tak přišel o oko. Napsal to Fanny domů do Londýna. Ta místo toho aby ho chválila , že vyhrál tu bitvu tak mu psala dopisy jako :

 

Tuhle zimu opět prožiji v hrozné nízkosti.

Co všechno jsem v duši nevytrpěla během té minulé !

 

Když však Pluli Angličané spolu s Horatiem , přihodilo se jim něco nekalého. Cestou potkali Španělské lodi (Španělé bojovali proti Angličanům). Španělé však měli velké lodi a byla to hodně těžká bitva. Horatio to však zvládl parádně. Zajal hned dvě lodě a získal povýšení.

 

 

 

 

 

 

 

250px-HoratioNelson1

Horatio Nelson – dětství

O Horatiovi Nelsonovi Jste už určitě slyšeli. Byl to slavný admirál , který válčil za Britanii proti Francii a odvrátil Napoleonovu invazi do Anglie. My se na něj podíváme hezky zblízka a to od narození.

Horatio se narodil 29. září roku 1758 v Norfolku v Anglii. Nenarodil se zrovna bohaté rodině. Jeho táta byl farář a moc si už podle té práce nevydělával. Jmenoval se Edmund Nelson. Edmund se oženil s Horatiovou matkou a měli spolu dítě. Horatio měl však taky několik bratrů a sester. Nejstarší z nich byl Maurice Nelson. Rodiče ho pojmenovali Horatia po jeho strýčkovi. Horatiovi se však jeho jméno nelíbilo. Dal si radši jiné jméno Horác. Horác měl už od malička rád lodě a měl zrovna strýčka Maurice, který velel Britské námořní flotile. Horác vždycky chtěl po Mauricovi nějaký příběh o jeho bitvách a hltal příběhy o tom jak Maurice cestoval po moři a bojoval proti Francouzům a Španělům (v té době vedli mezi sebou válku). Roku 1767 však Horatiovi Zemřela máma a jeho otec se musel starat o sedm dětí. Horác začal dospívat a jednou ho dokonce strýček Maurice požádal jestli by s ním jel na lodi. Horác samozřejmě chtěl. Hned svou první plavbu ho strýček povýšil na podporučíka. Horác si taky změnil jméno na Horatio, aby to vypadalo vznešeně. Po vyplutí chytil Horatio mořskou nemoc. Když potom dorazil domů, byl úplně nadšený z té plavby a říkal, že se na moře ještě vrátí.

Horatio se hned začal toulat a pokoušel se sehnat nějakou lodní výpravu na kterou by ho vzali. Zrovna jednu takovou našel. Jela zrovna do Arktidy. Tam zakotvila u břehu. Jednou, když nikdo nehlídal se Horatio rozhodl s jedním svým kamarádem, že popluje na pevninu a uloví svému strýčkovi ledního medvěda. když přistáli na břehu, už zahlédli ledního medvěda. Horatio hned vystřelil , ale jak byla zima tak to udělalo takový neškodný pšouk. Medvěd si toho všiml a hned na Horatia zaútočil. Horatiuv přítel zatím utekl. Kdyby si toho lidé na lodi nevšimli a nevystřelili z děla , tak tady by vyprávění o Horatiu Nelsonovi skončilo. Na lodi mu samozřejmě vynadali. Horatio, když připlul domů, tak hned chtěl dojít na ministerstvo námořnictví s tím, že by ho povýšili na poručíka. Uspěl a stal se poručíkem. To už je však příběh na jinou fázi života.

 

https://youtu.be/ytYiIQtRB_E

 

 

Z20IncaBattle

Španělští dobyvatelé

Inkové si zatím v Jižní Americe žili dobře. Pak však přijel roku 1492 cestovatel Kryštof Kolumbus a všechno se změnilo. Napřed to vypadalo v pohodě. Potom se však do Ameriky začali sjíždět kolonie různých Španělů, Francouzů a Portugalců (jeli do Ameriky , protože tam bylo hodně zlata). Inkové zatím nebyli neklidní že by je kolonie vyhladili ba naopak. Těšili se až k nim přijedou. Divíte se proč ? Inkové si totiž mysleli že Španělé jsou poslové jejich bohů , kteří jezdí na zvláštních zvířatech (koních) a mají tak skvělé zbraně (pušky a meče). Jednou se stalo že roku 1526 (přesně v ten rok umřel Český král Ludvík Jagellonský) dorazil na pobřeží Peru Španěl Francisco Pizarro. Inkové ho hned začali obsypávat dary. Mysleli si že to je boží posel. Když Franta uviděl toho zlata v Inckých palácích , hned ho chtěl všechno mít. Když odjížděl domů , říkal si že se tam ještě jednou vrátí , ale teď s celou armádou. Franta se tedy potom do Peru vrátil s armádou. Inkům vládl v té době vládce Atahualpa. Franta po Incích chtěl všechno zlato a obsadil jejich město. Inkové si uvědomili že to asi nejsou boží poslové (to si uvědomili hodně brzy) a začali plánovat revoluci. Španělé se to bohužel dozvěděli a už čekali v úkrytu na Inky. Inkové také přišli s nějakými bojovníky. Španělé však měli lepší zbraně než Inkové , kteří měli jenom oštěpy. Nakonec však vyhráli Španělé (nic neobvyklého) a začali velmi drsně. Napřed zajali Inckého vládce Atahualpu a chtěli po Incích všechno zlato co mají jinak jim zabijí krále. Inkové tedy dali všechno zlato co měli , ale Španělé si zlato vzali a krále Atahualpu zabili. Neudělali mu však useknutí hlavy , nebo pověšení. Španělé ho uškrtili. Tak Inkové ztratili vládce a museli být podřízení Španělům. Franta se však z toho dlouho neradoval. Roku 1541 byl zavražděn. Nebyli to však Inkové kdo ho zabili. Byli to Španělé. Ano je to tak. Prý že to byl hodně neoblíbený muž. Inkové však zažívali těžké časy. Španělé je nutili aby vyznávali křesťanskou víru a aby kopali v jeskyních plných stříbra. Inkové tedy začali proti Španělům válčit. Bylo asi jasné že to vyhrají Španělé. Inkové však byli zkušení bojovníci. Nakonec po dlouhých letech války vymizel poslední Inka z povrchu zemského. Španělé však vyhráli jenom díky tomu že z Evropy přitáhli do Ameriky různé nemoci jako například mor. Inkové neznali tyto nemoci a krásně díky nim pomřeli jeden po druhém (v té době ještě nebylo očkování a mor stejně už dneska není). Španělé tedy ovládli celou Jižní Ameriku. Roku 1808 se však Jihoamerické státy vzbouřili a roku 1824 Španěly úplně vyhnali. A tak vznikl nový stát Peru.
V této knize si můžete o Incích přečíst více.desive-dejiny-neskutecni-inkove-PWb-92843

 

 

 

https://youtu.be/gNXD507Iq_o